Sumer a mimozemšťania.

Kultura Sumeru a Anunnaki

Kultura Sumeru a Anunnaki

Sitchin předkládá, na základě stejných archeologických objevů, artefaktů a nalezených záznamů, tak jako archeologové a lingvisti činí již po dvě stě let, že, Anunnaki ( Sumer: “ ti, kdo sestoupil z nebes “; Starý zákon: Anakeim, Nefilim, Elohim; Egypt: Neter), vyspělá civilizace z desáté planety naší sluneční soustavy, sestoupili do oblasti Perského zálivu před 432,000 lety, za účelem kolonizace planety a získání velkého množství zlata. Objevené dokumenty nám říkají, že někdy před 250 000 lety se jejich horníci nižšího řádu vzbouřili proti podmínkám v dolech a Anunnaki se rozhodli vytvořit tvora, který zaujme jejich místo. Poté co Enki, hlavní vědec a Ninhursag, jejich hlavní zdravotnický důstojník, neobdrželi žádné uspokojivé výsledky mixováním genů zvířat a Homo Erectus, sloučili své Anunnaki geny s Homo Erectus a vyprodukovali nás, Homo Sapiens, jako své otroky. Protože jsme byli hybridi, nebyli jsme schopni rozmnožování. Poptávka po nás se však stala větší a proto jsme byli opět geneticky manipulováni za účelem reprodukce. Nakonec jsme se stali tak početní, že někteří z nás byli vyhnáni z center Anunnaki měst a postupně jsme se rozšířili po celé planetě. Stali jsme se stabilním genetickým materiálem a více dokonalejší, než Anunnaki zřejmě očekávali. Ti postupně našli zalíbení v pozemských ženách a z těchto svazků se začali rodit děti. To bylo pro většinu vysoké Rady Anunnaki nepřijatelné a bylo rozhodnuto vyhladit lidskou populaci prostřednictvím povodně, která byla předvídatelná, když Nibiru, desátá planeta v naší sluneční soustavě a domov Anunnaki prošla vnitřní sluneční soustavou znovu (cca před 12 500 lety) při jednom ze svých pravidelných orbitů jednou za 3600 let. Někteří lidé byli zachráněni díky akci Anunnaki vědce Enkiho, jenž sympatizoval s lidskou rasou, kterou původně geneticky stvořil. Po tisíce let jsme byli jejich otroky, dělníky, sluhy a vojáky v politických bitvách, které vedli mezi sebou. Anunnaki nás využili při budování svých paláců, měst, těžebních komplexů a jejich astronomických zařízení na všech kontinentech. Rozšířili se z Mezopotámie do Egypta, do Indie, do Jižní a Střední Ameriky a jejich přítomnosti lze nalézt v nejzazších koutech planety. Asi před 6000 lety si pravděpodobně uvědomili, že přicházejí do procesu opouštění planety a tak nás začali postupně přivádět k nezávislosti. V Mezopotámii byl založen Sumer, lidská civilizace s vysoce pokročilým charakterem a pod jejich vedením. Pozemští vládci byli postupně uváděni na scénu, nejprve jako mezičlánek, zasvěcení zprostředkovatelé mezi lidstvem a Anunnaki. Byli odstartovány tzv.bloodlines, vládci více obohaceni o Anunnaki geny, což vytvořilo krevní pouto dle tradice “ služebníci lidu „( podle Gardnera ). Tito vyvolení učili technologie, matematiku, astronomii, pokročilá řemesla a způsoby vyspělé civilizované společnosti ( ve školách nazývaných “ mystery schools “, kde však nebylo nic záhadného). Gardner přinesl na světlo světa skutečnost, že existuje robustní, vysoce zdokumentovaná, genealogická, genetická historie sahající zpět až do doby Anunnaki, a která je heterodoxní tradicí křesťanství, která se teprve teď vynořuje na povrch z již nefungující doby inkvizice. Tato tradice zachování krevní linie, je původním originálem vražedného pronásledování římské církve. Neexistovaly žádné Doby temna ve středověku pro tuto tradici, pouze pro ty, které církev chtěla udržet v nevědomí o skutečné povaze lidské historie. Zničení krevní linie bylo přímou hrozbou pro moc biskupů.

Jaké důkazy podporují Sitchinovu teorii?

anunnaki

Astronomické důkazy

„… žádný konkrétní problém se nevyřeší, dokud budou odborníci z astronomie příliš pohrdaví k otázkám mystiky, o kterých jsou pevně přesvědčeni, že jsou holý nesmysl. Dokud historici náboženství budou přísahat, že hvězdy a planety byly propašovány do původně „zdravých kultů“ plodnosti a naivních pohádek pouze v nedávné minulosti. A tak dlouho, dokud si filologové budou představovat, že znalost gramatiky nahradí vědecké poznatky, které jim chybí a které se jim nelíbí.“

Giorgio de Santillana, Ph.D. & Hertha von Dechend, Ph.D.

Hamlets Mill

Klíčovou oporou Sitchinova paradigma je existence, minulá i současná, desáté planety naší sluneční soustavy, domovské planety Anunnaki s velikostí, oběžnou dráhou a charakteristikou, kterou Sitchin prokázal a o které se píše v Enuma Eliš a která byla potvrzena již zesnulým Harringtonem, bývalým šéfem americké námořní observatoře. Tombaugh objevil Pluto v roce 1930. Christie z americké námořní observatoře objevil Charon, měsíc Pluta v roce 1978. Vlastnosti Pluta odvozené z podstaty Charona prokázaly, že musí existovat ještě další velká planeta, protože Pluto nemůže být příčinou reziduálních důsledků – kolísání v oběžné dráze Uranu a Neptunu, které jsou jasně identifikovatelné. Během let 83 a 84 provedl IRAS (Infračervená astronomická družice) pozorování desáté planety tak přesvědčivé, že jeden z astronomů pracujících na projektu řekl, že “ zůstává ji jen pojmenovat “ – od toho momentu se stala informace podezřele nepřístupná. V roce 1992 Harrington a Van Flandern z Naval Observatory pracovali se všemi informacemi, které měli po ruce a zveřejnili svá zjištění a názory, že skutečně existuje desátá planeta, dokonce jí začali říkat “ planeta vetřelec „. Hledání bylo zaměřeno na jižní oblohu, pod ekliptikou. Harrington četl knihu Sitchina a jeho překlady Enuma Eliš a pozval ho na schůzku do své kanceláře. Potvrdili vzájemně současné nálezy a údaje ze starých textů. Objevený dokument Enuma Eliš o historii vzniku naší sluneční soustavy a další, tvrdí, že, v době, kdy se Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Uran a Saturn nacházeli na svém místě, existovala planeta o velikosti Uranu nazývaná Tiamat, na oběžné dráze mezi Marsem a Jupiterem. Země ještě neexistovala. Velká toulavá planeta Nibiru byla zachycena do systému gravitace naší soustavy. Jak míjela vnější planety, způsobila anomálie jejich měsíců, naklonění Uranu, odstranění Pluta z pozice Saturnova měsíce na svou vlastní dráhu. Její cesta se přizpůsobovala gravitačnímu poli velkých planet, nejprve se její satelity srazily s velkou planetou Tiamat a při druhém průletu se sama Nibiru srazila s Tiamatem. Větší část planety byla vymrštěna na naší oběžnou dráhu a je dnes Zemí. Přetažením měsíce Nibiru vzniknul náš Měsíc i se všemi jeho anomáliemi. Z trosek menší části Tiamatu se stal pás asteroidů, komet a meteoritů. Chybějící pevnina na dně Tichého oceánu je dostatečným důkazem této události. Nibiru se usadila na orbitální dráhu 3600 let, v opačném směru, než jiné planety na oběžné dráze kolem Slunce. Harrington uznal, že jeho informace souhlasí se všemi těmito podrobnostmi a mapami, které měli oba nakresleni a oběžné dráhy byly téměř k nerozeznání. Současné pravděpodobné místo Nibiru ( planeta X, naše desátá ) bylo oběma odhadnuto stejně. Je to můj názor a dalších, že na základě důkazů již získaných prostřednictvím využívání družic Pioneer 10 a 11, dvou satelitů Voyager, infračerveného satelitu (IRAS, ‚ 83-84) a jasného a jednoznačného prohlášení Harringtona při konzultaci s Sitchinem, že hledání bylo již ukončeno, ve skutečnosti, že planeta byla již nalezena. Potřebujeme více zdůraznit existenci desáté planety v naší sluneční soustavě, nejen dokázat platnost nového paradigma, ale i z velmi praktických důvodů. Staré záznamy hovoří velmi jasně. Průchod desáté planety Nibiru každých 3600 let vnitřní sluneční soustavou má vliv na Zemi, někdy může mít katastrofické následky. Je to velmi pravděpodobně příčinou změny pólů, změny v postupném pohybu a snad i katastrofálním bombardováním kosmickým smetím velikosti asteroidů. Vzhledem k tomu, že prochází oblastí pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a její oběžná dráha se může lišit v závislosti na poloze jiných planet, mohla být zodpovědná za devastaci Marsu. Podrobný počítačový model sluneční soustavy, včetně desáté planety musí být naléhavě vytvořen pro naši vlastní planetární bezpečnost. Pamatujte, že Vatikán provozuje astronomickou observatoř a Msgr. Balducci může mít přístup k informacím, které ho přinutily k úžasným výrokům, které učinil, bezpochyby jako hlas Vatikánu.

Technologické důkazy

Ooparts je termín používaný k popisu nálezů nehodících se do příslušného místa, nebo časové linie. Nástroje, technická zařízení, hračky, kultovní předměty, vyobrazení a dokumenty, které vyšly na světlo díky archeologickým vykopávkám a objevům. Téměř všichni je znají prostřednictvím publikovaných prací, nebo dokumentů, včetně hliněných nádob stále obsahujících elektrody z irácké pouště, které jsou datovány do roku 2500 před Kristem, letu schopný model letadla z hrobky v Egyptě, sofistikované opracování kamene vyžadující nejmodernější techniku, kterou známe až dnes, přesně uřízlé 1000 tunové kamenné bloky v chrámech, se kterými ani dnes nejsme schopni pohnout, starověké výjevy z chrámu Abydosu vyobrazující rakety, letadla a dokonce i vrtulník, atd. Nejnovější a naprosto úžasný oopart je znovuobjevení monoatomického zlata Davidem Hudsonem ( monoatomy jsou supervodiče při pokojové teplotě, které mají antigravitační vlastnosti a jsou teprve nyní zkoumány komunitou pokročilé fyziky ). Hudsonův objev ve vztahu s myšlenkami Gardnera a potlačovaném objevu Anunnaki místa na zpracování zlata na hoře Mt. Heron od sira Flinderse Petrieho v roce 1889 dokládá, že monoatomy byly známy již nejméně před 3000 lety. Tyto ooparts spolu s důkazy z mnoha oborů a historickými záznamy ukazují, že vyspělá civilizace existovala v těch dobách a disponovala špičkovou technologií a že tato civilizace byli skutečně Anunnaki.

Písemné důkazy

Zaznamenaná historická dokumentace o existenci a činech Anunnaki se nám dostala do rukou teprve na počátku roku 1800. Vykopávky starověkých památek Mezopotámie přinesly více informací o neuvěřitelně vyspělé civilizaci Sumeru a s tím také tisíce hliněných tabulek obsahujících nejen obyčejné komerční záznamy o manželství, vojenských akcích a pokročilých astronomických výpočtech, ale i o historii samotných Anunnaki. Je to zřejmé právě z těchto záznamů, že Sumerové věděli, že ti mimozemšťané jsou skutečně z masa a kostí. Knihovna vládce Aššurbanipala v Ninivehu byla objevena už vyhořelá a hliněné tabulky byly vypálené, což je zachovalo pro naši dobu a jsou tak dobře čitelné. Jedním z nejpůsobivějších nálezů nedávné doby byl objev zapečetěné místnosti v Sipparu, kde je na policích seřazená sada 400 propracovaných hliněných tabulek obsahujících neporušený záznam historie té dávné doby ve formě jakési časové schránky. Důkaz je tak ohromující a silný, že, kdyby nebyl nález našimi vládci utajen, byl by určitě přijat a změnilo by to náš pohled na svět před sto lety, možná i dříve.

Genetické důkazy

Objevené záznamy určují místo prvních Anunnaki laboratoří, kde byli lidé doslova vyrobeni, na území střední Afriky, poblíž jejich zlatých dolů. To je přesně místo na mapě, kde hledání mitochondriální DNA “ Evy “ objevuje první ženu Homo Sapiens a také ve stejném období. ( inženýři na těžbu zlata z Afriky objevili 100 000 let staré zlaté doly v této oblasti.) Důkazy a popis pokročilého genetického inženýrství je ve starodávných dokumentech. Náš rychlý pokrok od počátku až po brzkou cestu na Mars, jen za pouhých 250 000 let, neodpovídá milionům let pomalého evolučního vývoje jiných druhů jako Homo Erectus. Jak mnoho myslitelů již zdůraznilo, jsme radikálně a anomálně jiní.

Vědecké námitky k teorii

Jak by se mohli Anunnaki, zřetelně nemající problém s pozemskou gravitací a atmosférou, velmi podobní současnému člověku ve všech ohledech, vyvinout na planetě v rámci naší sluneční soustavy, jejíž orbitální apogeum ji zavádí do hlubokého vesmíru po velkou část své oběžné dráhy?

Staré záznamy opakovaně popisují Nibiru jako “ zářící “ planetu. To může být chápáno jako mající vysokou teplotu. Přestože kontroverzní, existuje rovněž astrofyzikální názor, že velké těleso na protáhlé dráze neustále inklinuje ke kruhové oběžné dráze a to způsobuje napětí v tělese, což může generovat hodně tepla. Sitchinovo interpretace říká, že jejich osídlování Země ( obsahující většinu známých zdrojů zlata v celé sluneční soustavě ) bylo pro účely jeho získání pro molekulární ochranu jejich atmosféry, která se postupně ochlazovala. Molekulární zlato by pak bylo schopno vytvořit jakýsi tepelný štít. Zde se hodí souhlas Harringtona se Sitchinem, že jde o “ hezkou planetu, obklopenou plyny, zřejmě s atmosférou a životem jako je náš „. Síla slunečního světla může být úplně jiná, než na Zemi. Anunnaki jsou často vyobrazeni, nebo ozdobeni něčím, co připomíná sluneční brýle. Pokud se však Anunnaki vyvinuli na radikálně jiné planetě za zcela jiných podmínek, na které museli být přizpůsobeni, proč by měli vypadat jako lidský druh? Sitchinova odpověď je založena na katastrofické události mezi planetou vetřelcem Nibiru a planetou Tiamat. Obě tělesa, nebo alespoň jedna ze sražených planet měla dostatečně vyvinuté základní organické sloučeniny, možná i prostý život a že vzájemné smíšení všeho, od aminokyselin a složitějších organických sloučenin až po dokonce primitivní organismy mohlo vyvrcholit v evoluční podobnosti. Ačkoliv tento autor považuje hypotézu za rozumnou, až triviální, že vyspělé civilizace by byly schopny vzájemného křížení i přes velmi odlišné typy genomů, snad dokonce i přes radikálně odlišné genetické základy, může tato teorie vysvětlit zdánlivou jednoduchost s níž Anunnaki vložily své geny do genů Homo Erectus. Technologická úroveň Anunnaki před 200 000 lety je dobře zaznamenána skutečností, že v prvních fázích pokusů, se jim podařilo mixovat geny zvířecí s geny Homo Erectus a jejichž výsledkem byli živí hybridi, ale nikdy uspokojivý produkt, což vedlo k použití genů Homo Erectus s jejich vlastními pokročilými geny.

Náš genom je na 98 až 99 % podobný šimpanzům. Jak by mohlo dojít k sloučení Homo Erectus a Anunnaki, nebo detekce zásahu více dokonalého kódu do jednoduššího?

Autor naznačuje, že se jedná o zásadní otázku, kterou mohou zodpovědět pouze genetici s otevřenou myslí a nepředpojatí. Řešení této otázky by mělo poskytnout mnoho dalších stop samo osobě.

Neil Freer

Vyšlo na http://www.astronauti.cz

Redaktor

1 147 zobrazení

About doctor

doktor z hôr
This entry was posted in Matrix, Mimozemšťania. Bookmark the permalink.

Comments are closed.