Základná energia a tri kategórie jej možného príjmu na Zemi.

1. Primární energie – energie Systému v kontaktním rozsahu od systémové esence po hvězdné (sluneční) emise, spojené většinou s emisí viditelného světla. Je to vysoce účinná, stále přítomná, všesměrová a tudíž každému vždy volně dosažitelná energie. Fyzické tělo přijímá tuto energii přímo do buněčné struktury bez nutnosti vřazovat interface (zprostředkovatelské rozhraní). Tu dále buňky transformují na potřebné typy nižších energií (mechanickou, tepelnou, chemickou a elektrickou) a energie potřebné na tvorbu dalších fyzických buněk pro obnovu a růst fyzického těla. Je to nejpřirozenější způsob přijímání energie. Instrukce a mechanizmus příjmu jsou uloženy v buněčné paměti každé bytosti mající fyzické tělo nebo v kauzální holografické matrici u bytostí, které již fyzické tělo nemají.

2. Sekundární energie – zprostředkovaný druh energie skrze fyzická těla rostlin (těla bez možnosti vlastního fyzického přemisťování). Rostliny přijímají primární energii Slunce a doplňují ji o energii a prvky Země. Z této kombinace vytvářejí svá fyzická těla. Tato fyzická těla rostlin jsou oním sekundárním zdrojem energie. Bytosti žijící na Zemi je přijímají formou potravy. Je to velice neefektivní, nestálý způsob příjmu energie. Při dlouhodobějším provozování se u bytosti začíná z aktivní mysli ztrácet schopnost přijímat primární energie. Přijímání sekundární a nižší energie již není samozřejmé, v lidském světě si ji musí každý „zasloužit“. Je součástí umělé finanční struktury lidského světa. Může se tedy stát, že se ke každému, kdo si myslí, že ji potřebuje, nedostane. Systémové důvody používání tohoto způsobu příjímání energie lidským světem už známe. Požíváním fyzických těl rostlin se uplatňuje jiný typ komunikace s říšemi Země. Skrze chuť, vůně, barvy a vše, co je s konzumací jídla spojené, se rozšiřuje zážitek fyzického světa 3D. Zvětšuje se i vlastní Synergie.

3. Terciální energie – dvakrát zprostředkovaný druh energie skrze fyzická těla zvířat (těla s možností vlastního fyzického přemisťování). Zvířata přijímají sekundární energie rostlin nebo již terciální energie jiných zvířat. Jde o velmi odvážný krok v projektu Země. Lidské bytosti již v tomto kroku zcela ztratili povědomí o příjímání primární energie. Jde o hlubokou formu zapomnění, při které jsou za potravu chápány ostatní pohybující se bytosti. Je to velký rozmach agresivity a násilí, silný úbytek moudrosti v lidském světě. Konzumace terciální energie způsobuje větší rozkolísání emocí a prakticky ztrátu harmonie. Stavy euforií jsou prudší a vyšší, stavy bolesti a traumat hlubší. Lidská bytost přijímá legitimnost a nevyhnutelnost násilného ukončování životů jiných bytostí za účelem získávání energie jako nový imperativ. Ten ji opravňuje, aby z nevědomosti či pouhého uspokojení svých „potřeb“ vzala život jiné bytosti. Takový model chování se pochopitelně rozšíří i na vzájemné vztahy mezi lidskými jedinci. I tato fáze je samozřejmě součástí systémového plánu a velkou měrou zvyšuje Synergii.

Nejtemnější části lidských dějin odevzdaly svoji Synergii Systému a okno pro ně v celkovém příběhu vyhrazené se uzavřelo. Je čas na opětovné rozpomínání se, na příjem primární energie. V buněčné paměti každé bytosti je k tomu vše potřebné uloženo. Stačí si tyto informace vyzvednout a přesvědčit fyzické tělo, zejména jeho správu energií, o této změně. Ta je totiž aktivním prvkem, regulátorem, který rozhoduje o hospodaření energií ve fyzickém těle. To je nezbytné, neboť bez plné spolupráce buněk fyzického těla a jejich správy energii se to nepodaří.

Popíši dva rozdílné modely hospodaření těla s energií. V prvním případě (na obr. vpravo) přijímá fyzické tělo přímo primární energii. Ta je přijímána rozpomenutými buňkami fyzického těla (FT). Má ji kdykoliv a kdekoliv k dispozici v jakémkoliv množství. Netrpí tedy traumatickým syndromem z nedostatku energie a bere si jí jen opravdu potřebné množství. Ve fyzickém těle energii vůbec neskladuje. Hmotnost a objem fyzického těla se u dospělého člověka proto příliš nemění. Pokud je přijímána zároveň i potrava pro zábavu a komunikaci, není z ní trávícím traktem extrahována energie ani jiné látky.

Ve druhém případě (na obr. vlevo) fyzické tělo přijímá sekundární nebo terciální energii skrze trávící trakt. Ta je k dispozici jen občas, může tedy nastat i období, v němž tuto energii získat nelze. To vede ve fyzickém těle k vytvoření traumatického syndromu možného nedostatku energie. Právě ten zapříčiňuje (ze současné perspektivy) klasické chování buněk fyzického těla. Pokud tedy má fyzické tělo možnost přijímat sekundární nebo terciální energii, začne si vytvářet energetické zásoby v podobě tukových buněk. Z nich pak čerpá energii v časech bez potravy. Jde-li o období, kdy je šance příjmu energie více nejistá, je při možnosti jí získávat akumulováno mnohem větší množství energie. Vzniká tak známý paradox, kdy se při snižovaném množství jídla zvyšuje tělesná hmotnost a objem fyzického těla. Pokud regulátor (správu energií FT) vědomě nepřenastavíme, zachová si i nadále tento algoritmus. Traumatický syndrom možného nedostatku energie je inkarnačně přenosný. Může se tedy stát, že je naše současné chování k přijímané potravě podvědomě ovlivňováno zážitky z předchozích inkarnací (zejména obdobími nedostatku) a my se bez zjevných příčin např. přejídáme nebo neustále obklopujeme jídlem.

Chceme-li opětovně přejít na příjem primární energie, ať už si jídlo necháme jen jako zábavu nebo jej zcela vyloučíme, musíme o tom nejdříve informovat fyzické tělo. Způsobů, jak to provést, je hodně. Napíši vám zde jeden jako příklad pro vlastní inspiraci.

Přepnutí na primární energii – postup

Cvičení je dobré provádět denně nebo alespoň několikrát týdně. Nejprve si vytvořme kontakt s buňkami fyzického těla a jejich centrem správy energií. Poté je seznámíme se zamýšlenou změnou přijímat primární energii. Buňky jsou dosti „tvrdohlavé“ a nedůvěřivé, proto to nebude stačit. Musíme je dovést k tomu, aby se přesvědčily samy o funkčnosti a výhodnosti nabízené změny. Vizualizujme si zlatou barvu Slunce a proměňujme si do ní celé své fyzické tělo. Čím více detailů svého fyzického těla jsme schopni si najednou uvědomit, tím pro danou věc lépe. Mentálně propojme své, takto vytvořené, „zlaté tělo“ se Sluncem. Představme si tenké zlaté paprsky od každé buňky fyzického těla ke Slunci a zpět. Zlatá sluneční energie po nich proudí do buněk. Říkejme buňkám: tohle je primární zdroj energie. Je stálý, vždy k dispozici v jakémkoliv množství, bez sekundárních negativních projevů. Sledujme reakci buněk. Až si sami ověří, že námi předkládané změny jsou pro ně zajímavé, začnou spolupracovat. Po určité době je vyzvěme, aby přijímali pouze primární energii a jídlo chápaly jen jako zábavu. Z jídla ať žádnou energii ani jiné prvky neberou. Zase po nějaké době, až budeme mít jistotu, že buňky přešly plně na primární energii a akceptují jídlo již jen jako zábavu a zdroj komunikace, jim navrhněme zrušení akumulace energie v těle. Argumentujme vlastními principy akumulace, tj. v době dostatku se ukládá energie pro období nedostatku. Buňky si ověří, že taková situace při příjmu primárních energií nemůže nastat, neboť jsou stále k dispozici a vyhoví nám. Zbytečné tukové buňky se rozpustí a přestanou plnit funkci akumulátoru energie. V tomto dosaženém stavu má naše fyzické tělo vždy tolik energie, kolik opravdu potřebuje a na přijímané potravě již není energeticky závislé. Zůstane nám jen běžná závislost na jídle, podobná např. závislosti na kouření. Pokud potravu z nějakého důvodu hodláme vyloučit úplně, řiďme se prosím podmínkami pro bezpečné odstavení trávícího traktu (zejména výplachy střev pro odstranění všech zbytků). Nenechme se odradit trváním celého procesu přechodu na příjem primární energie, jehož délka je vždy individuální.

Karel Kourek