Evropský parlament ve Štrasburku odhlasoval v úterý rezoluci o takzvaném rovnoprávném postavení mužů a žen. Diskuse se týkala dvou zpráv, které obsahovaly mj. i paragraf Právo na potrat. V hlasování se pro zmíněná „práva“ vyslovilo 441 poslanců, 205 hlasovalo proti a 52 se zdrželo.

Všechny protesty slušných lidí marné

Jako důležité opatření proti „nespravedlnosti“ uvedla zpráva belgického socialisty Marca Tabarelly realizaci „práva žen disponovat svým tělem“. Tato formulace se setkala v diskusi od pondělka se souhlasem i s odporem. Druhá zpráva italského socialisty Piera Antonia Panzeriho zdůrazňovala právo na bezpečný a legální potrat.

Nebojme se konfliktů se státní mocí, vědomi si slov Spasitelových: „Budou vás vydávat soudům….“

Evropský zastřešující Svaz katolických sdružení pro rodinu (Fédération des Associations Catholiques Familiales en Europe/FAFCE) varoval poslance před schválením rezoluce. Zdůraznil, že dokument se zabývá citlivými otázkami, které jsou v kompetenci 28 členských států a tam musí i zůstat. Odsouhlasením zprávy se ignoruje princip subsidiarity, jak uvedl dotyčný svaz pro rodinu. Proti zprávě bylo shromážděno 60 000 podpisů.

FAFCE naopak žádal, aby byl potvrzen alternativní návrh ke zprávě poslynkyně Estrelové z r. 2013. Tato portugalská socialistka předložila tenkrát podobnou zprávu, zaštítěnou Výborem pro práva žen a rovnoprávnost, jež ale byla zamítnuta. Opačný návrh, schválený místo zprávy Estrelové, stanovil, že politika zdravotnictví, jeho organizace, zdravotní péče a sexuální výchova na školách zůstávají pouze a jedině v kompetenci členských států EU.

Rezoluce též požaduje rozšířit možnosti žen na pracovním trhu. Otcové by zase měli mít nárok vzít si „otcovskou dovolenou“ v délce minimálně 10 pracovních dní.

Čtěte ZDE: Válka Západu proti rodině: Ital, Rus, Slovák i Václav Klaus diskutovali v Praze. První barevná revoluce měla rudou barvu. I britští konzervativci jsou mrtvi. Vše ztraceno ale není

Čtěte ZDE: Hovory na pravici: Vše co dnes Západ považuje za „lidská práva“ má bolševický původ. Proč i česká „pravice“ podporuje „protirodinný džihád“, sexuální revoluci a juvenilní justici?

Výsměch do tváře Boží

Tak se jim to přece povedlo! O tom nebylo pochyb, šlo pouze o otázku času, kdy získají v Evropském parlamentě většinu. S novými volbami do EP nastoupily nové tváře nemravů a zvrhlíků přinášející „nového ducha“ legalizace těžkého hříchu a výsměchu Božím přikázáním.

Co je to „právo žen disponovat svým tělem“? Bude mít ve smyslu tohoto opatření jakákoliv vdaná žena kdykoliv a kdekoliv „právo na nevěru“, aniž by se podvedený manžel mohl jakkoliv ozvat a vyjádřit svůj odpor? A pokud tak učiní, bude jej moci jeho záletná manželka zažalovat pro narušení tohoto jejího „práva“?

Mladí mužové, pomýšlející na sňatek, bojte se! Vaše žena vám může zcela libovolně a svobodně zahnout a válet se s kdekým, vy ale nemáte žádné právo jí cokoliv říct a vytknout porušení manželské přísahy, jinak porušujete její „právo disponovat svým tělem“. Konsekvence mohou tady být katastrofální i pro církevní sňatky, neboť požadovat při nich slib doživotní věrnosti se tak stane narušením „práva disponovat svým tělem“.

Čtěte ZDE: Ofenzíva války proti rodině a státu: Svoboda projevu jen pro deviantní spoluobčany? Petice, kterou můžeme opět mnohému zabránit!

Čtěte ZDE: Překvapení: Vražedná iniciativa „pokrokové“ bruselské poslankyně dnes nečekaně neprošla. Proč zvítězil dudlík a kondom? Že by „bruselský lid“ již nasával vítr blížících se voleb?

Bránit se je povinnost před Pánem

S „právem disponovat svým tělem“ souvisí samozřejmě i „právo na bezpečný a legální potrat“. EP má samozřejmě nástroje, aby jej prosadil v celé osmadvacítce, vlastně se jedná dnes už pouze o maličkou Maltu, kde jsou potraty trestné bez jakékoliv výjimky, dále pak o Irsko, kde jsou možné pouze v případě ohrožení života matky, a Polsko, kde je zákony povolují pouze v určitých taxativně vypočítaných situacích.

Jestliže v mnoha zemích EU jsou administrativně nebo i trestněprávně stíháni zdravotníci odmítající vykonávat potraty nebo při nich asistovat, jakož i vůbec všichni, kteří se odváží proti nim vystoupit například modlitbou před potratovou klinikou, pak nepochybujte, že v důsledku nového zákona EP to velmi rychle přijde i do těch zemí, kde ještě postihy za tyto projevy nesouhlasu neexistují. Mezi ně se řadí i Česká republika.

Genderová totalitní diktatura

Genderová totalitní diktatura je na postupu. Jistěže obranou proti ní musí být na prvém místě vzorné katolické rodiny tvořené otcem, matkou a dětmi, kdy rodiče jdou příkladem vzájemné lásky a věrnosti, jenže to samo o sobě nestačí. V zájmu budoucnosti našich dětí, jakož i v zájmu morálního zdraví našeho národa bude třeba vyhlásit veškerému genderovému svinstvu boj. Manifestace podobné nedávnému Pochodu pro rodinu v Paříži by měly být častější, stejně tak modlitební akce před potratovými klinikami nebo protesty před budovami parlamentů a vlád. Nebojme se ani konfliktů se státní mocí, vědomi si slov Spasitelových: „Budou vás vydávat soudům….“

Není pochyb, že Pán se nás jednou – a to už na osobním soudu hned po smrti – zeptá, co jsme udělali proti tomuto pekelnému jedu z nejhlubších temnot satanových. Jak odpovíme? Snad lze použít tuto úvahu i jako postní zamyšlení, co říkáte?

Zdroj.

Ještě jsme se zdaleka nestačili u nás doma vzpamatovat z výsledků „přelomových“ předčasných voleb a již se před námi začínají rýsovat další. Zápolení o místa ve vysněném Europarlamentu bývalo dosud pro většinu občanů členských zemí zcela na okraji zájmu. Zdá se však, že tomu na jaře může být jinak.

Lidé si totiž začínají uvědomovat, že „Brusel“ není jen k tomu, aby se tam roztáčela nikým nekontrolovaná kola „přerozdělování“ astronomických částek i z našich krvavých daní. Diktát zákonů, nařízení a regulací, který řadu členských zemí EU přivádí do hospodářské destrukce, vede i k marasmu hodnotovému. Dlouho to nikoho více méně nezajímalo. Občané z narůstajících problémů vinili stále spíše „své“ politiky, na něž mohli dosáhnout v domácích volbách.

Začíná se něco měnit? To uvidíme za pár měsíců. V každém případě však dnešní odmítnutí další zběsilé „revoluční předlohy“ možná přece jen něco signalizuje…

Rozhodlo sedm hlasů

Iniciativa, kterou Europarlament paní Estrelové nedávno těsnou většinou vrátil k přepracování – už to byl šok –,  byla dnes na plénárním zasedání překvapivě rozdílem sedmi hlasů definitivně zamítnuta.  Proti hlasovalo  334 europoslanců a pro přijetí  327. Zdrželo se 35. Těsný výsledek je prvním vítězstvím prorodinných organizací ze všech evropských zemí, které proti Zprávě organizovaly protestní akce a petice. U nás vystupovalo nejaktivněji Hnutí pro život ČR.

Likvidace tradiční rodiny

Europoslankyně Estrelová ve své extrémně propotratové „iniciativě“ a rezoluci, kterou jí předpřipravila hlavní mezinárodní „potratářská“ organizace IPPF, prohlašuje takzvané “právo na potrat” za další z „lidských práv“. To jí současně umožňuje přímo zaútočit nejen na přirozené právo nenarozených dětí na život, ale i na stejně přirozená práva rodičů na výchovu svých potomků či svobodu slova.

Dění kolem této kontroverzní „zprávy“ vedlo k obrovské mobilizaci sil na „obou stranách barikády“. Europoslanci byli přímo bombardováni prohlášeními a dopisy z obou stran bojové linie. Lobbystické liberální a propotratové organizace sepsaly společné prohlášení, mezi nimi IPPF, ILGA Europe, EWL, Catholics for Free Choice, European Humanist Federation, apod.

Dudlík a kondom

Svá oficiální vyjádřeni připojovali i někteří europoslanci ze všech stran politického spektra. Ve Štrasburku včera proti Zprávě demonstrovalo přes 200 především mladých lidí. Vložili každému europoslanci do poštovní přihrádky obálku se stručným textem, který zdůrazňoval právo rodičů na výchovu vlastních dětí a právo lékařů a zdravotnického personálu na výhradu svědomí v otázkách potratů. K textu byl přiložen dudlík a kondom jako vyjádření absurdity navrhované formy sexuální výchovy. Zpráva totiž kromě jiného navrhovala zavedení sexuální výchovy pro děti již od čtyř (!) let věku.

Ke kontroverzi nakonec přispěla sama zpravodajka a předsedkyně Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví tím, že při opětovném projednávání Zprávy v „ženském výboru“ před dvěma týdny nejenže nepřipustila žádnou diskusi, ale zamezila i předkládání jakýchkoli pozměňovacích návrhů.

I přes všechny tyto nestandardní postupy byla Zpráva těsnou většinou odmítnuta. Hlasování bylo nominální, takže v nejbližší době budeme mít k dispozici i jmenné seznamy hlasujících – a především jejich postoj. Což ostatně může být docela dobrým vodítkem i pro české voliče před jarními volbami do Evropského parlamentu.

Kdo je kdo

Jistým vodítkem nám může být už hlasování českých europoslanců při prvním posuzování zprávy. Pro tehdy hlasovali  jako jeden muž a žena sociální demokraté  Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Richard Falbr, Vojtěch Mynář, Pavel Poc, Libor Rouček, Olga Sehnalová stejně jako komunisté Jaromír Kohlíček, Jiří Maštálka a Miloslav Ransdorf. Za ODS zprávu podpořila jediná poslankyně Andrea Češková, která je zároveň členkou  již zmíněného Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Pravicová poslankyně jako víno!

Proti naopak hlasovali všichni další poslanci ODS Milan Cabrnoch, Hynek Fajmon, Edvard Kožušník, Miroslav Ouzký, Ivo Strejček, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák a Jan Zahradil. Stejně jako lidovecká Zuzana Roithová a nezařazený Jan Březina, který míří do TOP 09.

Portugalcův omyl

Po dnešním hlasování byla paní Estrela údajně tak rozčílená, že své kolegy zvýšeným hlasem nazvala pokrytci a několikrát tuto urážku zopakovala. Na to okamžitě zareagoval její kolega z Portugalska, který se odvolával na to, že snad přece ještě existuje i v EP demokratický systém, takže urážlivé výroky E. Estrely vůči kolegům z EP nechápe.

Výsledky hlasování byly nicméně šokem evropským socialistickým a protikřesťanským silám, které jsou přesvědčeny, že situaci  v Evropském parlamentu mají stále ještě pevně v rukou. Jenže – blíží se volby a poslanci už musejí alespoň trochu více naslouchat hlasům svých voličů ze vzdálených „gubernií“. Odtud zaznívají nespokojené hlasy, které sílí a soudruhům revolucionářům se z nich začíná rosit čelo.

Není proto vyloučeno, že jsme dnes byli svědky první vlaštovky, která sice ještě jaro nedělá, ale může být nadějeplným signálem: V evropských státech si mnozí občané začínají uvědomovat, že problémy v jejich neprosperujících státech způsobuje především politika Bruselu, kterou dosud v podstatě ignorovali. Na celém kontinentě proto stále hlasitěji znějí donedávna ještě sotva slyšitelné hlasy, že Evropskou unii je nutno buďto od základu přeměnit, nebo spíše úplně zrušit. A někteří politici po letech přežívání v bruselském luxusu se opět rozvzpomínají, že o jejich další existenci v rajských palácích „unie“ budou rozhodovat občané jejich zemí.

To je jedno z možných vysvětlení i dnešního „šokujícího“ odmítnutí Zprávy Edite Estrelové.

Proti tradiční rodině je na Západě vedena opravdová válka za pomoci všech dostupných prostředků. Nejde jen o peníze, které se točí v „protirodinném průmyslu smrti“, ale především o vyvrácení evropské civilizace z jejich křesťanských kořenů. Není to nic nového, jen pokračování staré války novými prostředky. Shodli se na tom účastníci v pořadí již patnáctých Hovorů na pravici, které se v pondělí konaly v Praze na téma Genderová válka proti rodině.

Svést lidi ke zlu

Mezi pozvanými hosty byli představitelé evropských prorodinných organizací, kteří se shodli na potřebě zastavit tuto destrukci, kterou současné evropské „elity“ šíří. Předseda Hnutí pro život Radim Ucháč, který celý večer svým příspěvkem zahájil, upozornil především na fenomén umělého potratu, který se stal ve společnosti již normou a který je kořenem ze kterého veškeré další zlo „protirodinné“ agendy vyrůstá.

Stálo za to uslyšet tu vazbu, že první barevnou revolucí byla ta, která byla v roce 1917 v Rusku.

„Jde o to svést lidi ke zlu. Člověk, který udělá nějaké zlo, tak už nebude mít sílu snažit se veřejně o spravedlivou společnost. Když má sám máslo na hlavě, nebude se bouřit proti nespravedlivým vládcům.“ Toto je podle něho klíčový moment proč dnešní vládní oligarchie, tak masově vnáší do společnosti věci, které jsou zcela amorální. „Útok na základní hodnoty jako je rodina probíhá již více jak 300 let.  A dnes si vychutnáváme ovoce tohoto boje,“ uvedl Ucháč.

Slovensko již nikdy nebude stejné jako před referendem

O přípravě a průběhu slovenského referenda promluvil zástupce slovenské Aliance pro rodinu Marek Michalčík. Ve svém vystoupení popsal málo známé skutečnosti, které dovedly Slováky až k úspěchu, jakým bylo uspořádání prorodinného referenda 7. února letošního roku. Téměř milion voličů řeklo své ano tradiční rodině a odmítlo homosexualistickou agendu. „Opozice proti referendu byla brutální. Všechna důležitá média byla proti nám. Přesto je výsledek povzbuzující. Máme pocit že to dobré ovoce, které to referendum přineslo, budeme sklízet teprve v budoucnu,“ uvedl Michalčík.

Prvním impulsem k akci, ze které se zrodilo mohutné hnutí za rodinu se podle něho stal „Košický zázrak“. Pochod pro život, kterého se v září 2013 zúčastnilo více než 80 000 občanů. I když referendum nakonec nebylo platné, neboť se ho zúčastnilo „pouhých“ 21 procent voličů, přesto bylo podle něho důležitým milníkem a Slovensko již nikdy nebude stejné jako před referendem.

V Itálii probíhá regulérní protirodinná válka

Temperamentní Ital Antonio Brandi, který stojí v čele prorodinné organizace ProVita ukázal přítomným názorně, jak daleko došel rozklad Západu v „zavedených demokraciích“ za kterou se Itálie považuje. „Jsem tady, abych vám ukázal, kam až došla destrukce rodiny na Západě a varoval vás před tím, co by se mohlo snadno stát i vám v České republice. V Itálii probíhá regulérní válka mezi oficiálními místy a prorodinnými aktivisty a organizacemi.“

Promítnuté obrázky s náležitým komentářem názorně demonstrovaly, jak daleko útok na rodinu na Západě zašel. Příručky sexuální výchovy pro předškolní děti, s perverzními vyobrazeními a homosexualistické učebnice pro školáky, byly důrazným varováním, kam až hodlají neomarxisté z Bruselu ve své snaze zničit rodinu zajít. Brandi ve svém příspěvku poukázal také na sepětí pornografického průmyslu a dalšího protirodinného byznysu se zájmy současných vládnoucích „elit“.

Není vše ztraceno

Že naopak není vše ztraceno, demonstroval svým vystoupením ruský host Alexej Komov, ambasador Světového kongresu rodin při OSN. Konstatoval, že, v současném Rusku je naopak rodina jedním ze stavebních kamenů současné vládní agendy. Informoval o přijatých zákonech na ochranu rodiny před homosexualismem a dalšími ničivými vlivy, stejně jako o boji, který svádí současné Rusko za záchranu rodiny na mezinárodní scéně. „V současném Rusku existuje zákon proti propagaci potratů a homosexualismu , který před touto propagandou chrání děti a mládež do 18 let.“

„Je víceméně zázrak, že po pádu komunismu povstalo křesťanství v Rusku jako fénix z popela a dochází k masovému obnovení křesťanské kultury. V posledních dvaceti letech bylo rekonstruováno na 30 tisíc kostelů. V plánu je stavba dalších 200 kostelů přímo v Moskvě, neboť dnešní kapacita již nepostačuje zájmu věřících.“

 

Od VŘSR po barevné revoluce

Alexej Komov poukázal na identické prvky protirodinné politiky, kterou zavedli bolševici ihned po převzetí moci v Rusku a dnešní neomarxistickou agendou Bruselu a Washingtonu. Příbuznost současné ideologie LGBT s ideologií trockistů je podle něho dána také tím, že bolševická revoluce byla naplánována a placena z Německa, Británie a Spojených států, podobně jako dnešní „barevné“ revoluce. „Stalina si jistě nijak neidealizujme, fakt ovšem je, že Trockého vyhnal, neboť hrozilo, že by zemi totálně rozvrátil.“ Bolševici chtěli kromě jiného úplně vykořenit duchovní rozměr ruského národa. Vypovídá o tom pár ohromujících čísel: před revolucí bylo v Rusku 80 000 kostelů a nakonec z nich zbyla pouhá stovka. „Statisíce mnichů a popů bylo zlikvidováno, neboť cílem bylo vymýtit náboženství v Rusku.“

Příklad šílenství trockistické agendy ilustroval Komov na tzv. „bumážkách na ženy“, kdy mohl kdokoliv zažádat o sex s jakoukoliv ženou na základě vystaveného potvrzení, neboť „soukromé vlastnictví žen“ včetně manželských svazků bylo na čas zrušeno. První barevnou revolucí, byla podle Komova bolševická revoluce v Rusku, která měla barvu rudou. Z ní potom dle jeho slov vycházely všechny ostatní projekty, například ten v dnešním v Kyjevě.

Společný boj proti terorismu a za práva LGBT

Celý večer zhodnotil v závěru ve svém vystoupení exprezident Václav Klaus, který seznámil přítomné se svými zkušenostmi ze zahraničí a potvrdil tak slova předřečníků o cílené válce, která se vede na dnešním Západě proti tradiční rodině. „Myslím, že mé postoje v této věci jsou všeobecně známé, a myslím, že zde dosud v této věci, nebyl zřetelnější čin, než mé prezidentské veto zákona o registrovaném partnerství,“ konstatoval.

Kritizoval také vlažný postoj našich církevních představitelů. „Lidé jako Alexej Komov jsou na tom v Rusku dobře také pro to, že za nimi stojí církev. To je enormní rozdíl proti nám. To je věc, která by měla být tisíckrát zdůrazněna,“ uvedl Klaus.

Podělil se také s účastníky o svůj zážitek na americké ambasádě. „Já jsem se vloni zúčastnil oslav 4. července na americké ambasádě v Praze. Pan americký velvyslanec, který, jak víme, chodil vždy v čele oněch slavných průvodů homo-hrdosti, tam plamenně hovořil o našich společných zájmech. Vydržel jsem to do okamžiku, než řekl, že Amerika a Česká republika jsou spolubojovníky ve dvou věcech: v boji proti světovému terorismu a za LGBT. V té chvíli jsem demonstrativně odešel.“

Současný stav evropské konzervativní pravice pak prezident Klaus ilustroval na dalším příkladu: Dostal pozvání na konferenci o Margaret Thatcherové. Pořádal ji Centre for Policy Studies, významný think-tank, v němž mívala slavná britská konzervativní premiérka a šéfka Toryů své ideové zázemí. Proto, když Václava Klause pozvali, aby byl hlavním řečníkem, s radostí to přivítal. Ale jen do okamžiku, než zjistil, že mezi pozvanými jsou i Pussy Riot.

„Uvědomte si tu tragédii a to šílenství světa, ve kterém žijeme. Já jim okamžitě odepsal: To jste se snad zbláznili, to se Margaret Thatcher bude obracet v hrobě. Ona přece nebyla jenom bojovnicí s komunismem a za tržní ekonomiku, ona přece byla ochránkyní západních a křesťanských hodnot. To si snad děláte legraci. V takovém případě nebudu moci na  konferenci přijet. To je popis současného Západu,“ zdůraznil Václav Klaus.

„Pro nás kteří bojujeme s barevnými revolucemi, stálo za to uslyšet tu vazbu, že první barevnou revolucí byla ta, která byla v roce 1917 v Rusku. Myslím, že to je pro mě největší přínos dnešního dne a navždy si to spojím se šestnáctým únorem 2015“, uvedl v závěru večera Václav Klaus.