Výklad sumerských textů
O bytostech Annunaki pojednávají Sumerské hliněné tabulky, které byly v počtu cca 1600 objeveny koncem 19. století při vykopávkách v Bagdádu. Umí je číst jenom snad kolem dvacítky lidí, vědců z celého světa, mezi něž patří Zecharia Sitchin, známý vědec, sumerolog a spisovatel. On jediný našel odvahu, aby publikoval alespoň části obsahu tabulek a sestavil několik knih, kde podává historii Sumeru s popisem většiny důležitých událostí a dalších údajů o této prosperující říši. Neříkám, že v některých věcech se nemýlí, ovšem přesto jsou jeho knihy fascinujícím čtením o civilizacích a jejich technologiích, které jsou dávno pryč, ovšem vzpomínka na ně se zachovala ve starých textech. V tabulkách sumerští písaři uvádí: „Vše, co známe, nás naučili ti, kdož přišli z nebes na Zemi“. A právě sumerská složenina AN-NUN-A-KI znamená „Ti, kteří přišli z nebes na Zemi“.
Zkrátka: Annunakové byli považováni za bohy, kteří přiletěli z planety, kroužící kolem Slunce ve velmi výstřední dráze s dobou oběhu asi 3600 pozemských let. Tyto bytosti se od lidí příliš nelišili, i když v počátcích jejich pobytu na Zemi mohly být jejich fyziognomické znaky poněkud od lidí odlišné. Zejména namodralá, šedomodrá, nebo šedozelená kůže pokryta pravděpodobně jemnými šupinkami, jako u plazů. Ovšem, nebyli přímo v těchto barvách, spíše si představte bledost mrtvoly, nebo tak nějak. Předpoklad je, že jejich krev nebyla červená, ale tmavá, až do černa. Když se „rozmázla“ mohla mít modrou nebo modrofialovou barvu. Odtud „modrá krev“ šlechty. U výsadku, který přiletěl na Zemi poprvé před 420.000 lety mohly přetrvávat druhotné znaky plazů, například plazí vzhled očí včetně barvy, a konec konců také, alespoň u některých, nebo u samců, také – ocas.
Délka jejich života, pokud zvážíme dobu oběhu planety Nibiru, ze které pocházeli, se v průměru mohla pohybovat kolem 380.000 pozemských let, což odpovídá asi 105 letům fyziologického stáří pozemšťana, ovšem mohli existovat i jedinci, dosahující věku 430.000 let, i více, což by bylo pozemských 120 let. Je jasné, že pro pozemšťany byli bohy, kteří byli nesmrtelnými. Tradice o jejich existenci hravě překrývala tisíciletí a generace lidí se střídali, zatímco bohové tady byli neustále. Byli smrtelní a dali se také zabít, měli fyzická těla kolem 2,2 metru vysoká. Ovšem, měli buďto vysoké regenerační schopnosti těla, anebo ovládali technologie, které jim umožňovaly rychlé vyhojení případných zranění, dokonce i velmi vážných, jako amputace končetin apod. Obě možnosti jsou přijatelné.
Založili na Zemi několik velkých a řadu menších kultur. Dochované záznamy mluví o Sumeru, Assuru a dalších krajinách, působili v Indii, pravděpodobně na celém Východě, severní a jižní Americe, Egyptě, Řecku, Británii, Evropě, i na jejím severu a tak dále. Nejraději však měli teplý rovníkový pás, kde přesně na rovníku stavěli ohromné stavby a kultury. Existují nejméně tři linie kolem Země, které mohou být třemi původními rovníky, jak se vlivem katastrof pootáčel zemský plášť do jiné pozice. Nejzajímavější je, že Annunaki s největší pravděpodobností „vyrobili“ člověka našeho typu genetickým křížením svých genů a genů lidoopů, kteří tehdy obývali střední Afriku. Tento proces je celkem důkladně popsán v tabulkách. V Indii dodnes existuje kult tzv. „Nágů“, kteří si kreslí na kůži šupiny a chodí nazí. Všimněte si, že slovo „ANNUNAKI“ a „Nága“ jsou dosti podobné. Traduje se, že Nágové byli jako bojovníci nepřekonatelní, že měli mimořádné vlastnosti. Klidně to mohli být naši „Anunakové“.
Hlavním genetikem byla Ninti, dcera boha ANU, hlavního vládce na Nibiru. Její dva bratři ENLIL a ENKI, byli ANUem ustanovenými správci Země. Klan Enlila sídlil právě v Sumeru, a ve znamení měl býka. Klan Enkiho sídlil v Egyptě a ve znamení měl berana. Spory těchto dvou klanů byly na neustálém přetřesu a kvůli některým příslušníkům byly velmi časté války. Jednou to došlo tak daleko, že jeden z bohů, který vlastnil atomové zbraně, je použil vůči sedmi městům protivníka na středním východu. Jednalo se zejména o biblická města Sodoma a Gomora, Jericho a další, včetně kosmodromu na Sinajském poloostrově, který byl atomovým útokem zničen tak, že byl zřejmě přerušen vzdušný most na oběžnou dráhu, kde Annunakové vyváželi zlato a potraviny pro Nibiru. Slabá radiace a znaky atomového útoku jsou na Sinaji patrné dodnes.
Jisté je, že pak se bohové přestěhovali na Olymp do Řecka, a vybudovali civilizace Řeků a později i Římanů. Řecký Zeus, nebo Dios, je pravděpodobně totožný s indickým bohem Dájus-pitrou, římským Jupiterem a egyptským Enkim. Jeho synem byl bůh Marduk, nebo-li římský Mars, bůh války. Tímto způsobem mohly vzniknout archetypy jednotlivých planet, představující určité typy vědomí a vzorce chování.
Zajímavé v této souvislosti je, že bůh Jahve, čili IHVH, který Izraelitům tolik nasliboval v bibli, byl vlastně sumerským bohem větru sídlícím na hoře Sinaj. Našim moderním jazykem, to byl vrchní meteorolog, který hlídal počasí pro přistávání raketoplánů z oběžné dráhy… Pokud vezmeme v úvahu, že Nibiru zde byla naposledy kolem roku 1400 před n. l., pak její nejbližší přílet vychází někdy za dvěstě let.
Co se stalo s panteonem bohů po pádu Říma? To nikdo neví. Předpokládám, že jsou pořád na Zemi. Jejich technika zajisté předčí tu naši o několik tisíc let, tudíž jsme na ně zaručeně krátcí. Pokud zde jsou, je zřejmé, že již nemají tendence k vládnutí lidstvu. Kdyby tomu tak bylo, znali bychom je. Předpokládám, že se schovávají v podzemních úkrytech ve vysokých a nedostupných horách a v oceánu. Některé z neidentifikovatelných létajících objektů mohou patřit jim.
Jsou to pouze domněnky, ovšem domněnky založené na racionální úvaze. Pokud zde vydrželi přes 400.000 let, není důvod, aby zde nebyli dodnes. Zejména proto, že doma, na Nibiru, je zřejmě nikdo nečeká a pak proto, že jsou tady příliš dlouho a zvykli si. Představte si, že bydlíte na severním pólu a přijedete do krásného teplého ráje, kde nemusíte pracovat a jídlo vám snáší přímo do úst krásné domorodky. Vrátíte se zpět do chladu a těžkých podmínek mezihvězdného prostoru, kterým Nibiru prolétá po většinu času své oběžné doby? Zajisté ne. Třetí důvod je, že nevím, jestli jejich technika umožňuje najít Nibiru a vrátit se tam ze Země. Vždy tam létali po dobu několika měsíců v době, kdy Nibiru prolétala sluneční soustavou. K tomu stačily reaktivní raketoplány, které měli kdysi k dispozici. Prostě, větší pravděpodobnost je, že jsou pořád zde a je zcela možné, že se jednou lidstvu odhalí.
zdroj:Astrologie vodnářského věku,otázky a odpovědi
