Slovanský prazážitek duchovního světa líčí Rudolf Steiner ve svém známém cyklu “Poslání jednotlivých národních duší” z r. 1910. Rozlišuje v tomto prazážitku pět rovin.

O prví z nich říká: “Nejprve je tu zřetelné vědomí světa kosmického Otce. Tento pojem nebeského Otce se nám představuje jako velký, obsáhlý, souhrnný pojem, jenž je zároveň souhrnným pocitem, ve všem, co je tvořivě činné ve vzduchu a v ohni, vůbec v elementech, které jsou na Zemi i nad ní.” – Tato charakteristika odpovídá skutečnosti, o níž sme se tu již zmínili, že slovanské náboženství bylo sice polytheistické jako u ostatních Evropanů, ale zároveň s představou jediného, nejvyššího Boha, jenž stojí nade všemi. Tomuto nebeskému Otci odpovídá nebo spíše ho zrcadlí Svarog, jako obraz duchovně tvůrčího praohně, z něhož všechno povstalo a v jehož jméně se ozývá i pojem nebe (svar). Continue reading →