Během roku 1954 přistála rasa velkonosých, šedých mimozemšťanů, kteří kroužili kolem Země, na základně Holloman Airforce. Bylo dosaženo zásadního ujednání. Představili se jako rasa pocházející z Rudé planety ze souhvězdí Orionu. Tvrdili, že jejich planeta umírá a v nejbližší budoucnosti na ní již nebudou moci žít.
Během let následujících po druhé světové válce čelily Spojené státy americké řadě událostí, které měly změnit nejen jejich vlastní budoucnost, ale i budoucnost celého lidstva způsobem, který se vymyká veškeré lidské představě. Odstupující prezident Truman a jeho nejvyšší vojenští generálové tomu museli bezmocně přihlížet, ačkoliv vyhráli nejdražší a nejpustošivější válku v dějinách lidstva.
USA vyvinuly a použily atomovou bombu a staly se tak jediným národem na Zemi, který vlastnil zbraň schopnou zničit nejen všechny nepřátele, ale i celou planetu. V ten čas měly Spojené státy nejlépe fungující hospodářství, pokročilou technologii i nejvyšší životní úroveň. Zároveň měly i největší mocenský vliv a vládly největší a nejmocnější vojenskou silou v dějinách lidstva. Ve světle uvedených skutečností si můžeme udělat jen velmi chabou představu o tom jaký zmatek nastal, když se zasvěcená elita vlády USA musela smířit se skutečností, že se nějaká cizí vesmírná lod’ s posádkou nám neznámé kultury zřítila na poušti v Novém Mexiku (Rosswell 1947).
Mezi lednem 1947 a prosincem 1952 se na Zem zřítilo nebo muselo nouzově přistát asi 16 cizích vesmírných lodí. Bylo nalezeno 65 mrtvých cizinců a jeden živý. Další vesmírná lod’ explodovala, avšak její zbytky nebyly nalezeny. Třináct z těchto případů se odehrálo na území USA, tři další případy nastaly v ostatních zemích. Výskyty UFO byly časté a tehdejší prostředky pro zkoumání těchto jevů nebyly dostačující.
Na náhorní plošině v blízkosti Azteku v Novém Mexiku byla 13. února 1948 nalezena jedna cizí lod’. Další byla nalezena 25. března 1948 v Hart Canyon v blízkosti Azteku, rovněž v Novém Mexiku. Měřila v průměru 33 metrů. ZVV lodi bylo vyproštěno asi 17 mrtvých mimozemšťanů. Daleko významnější bylo nalezení a odhalení částí lidských těl pozemštanů v těchto vesmírných lodích. Sklíčenost se brzy zmocnila všech, kdo o tom věděli.
Z označení souvisejících materiálů Tajné se stalo Přísně tajné. Síť utajovaných opatření, hustější než dřívější Manhattan-Project, se rozšířila. V následujících létech se měly tyto případy stát nejpřísněji střeženými tajemstvími v dějinách světa. Později byla založena utajená studijní skupina, sestávající z předních vědců té doby. Studijní skupina byla nazvána NIGHT MJ12.
Někteří z původních členů MJ12
Po události v Roswellu informoval prezident Truman o vývoji mimozemského problému nejen spojence, ale i Sovětský svaz pro případ, že by se mimozemšťané stali nebezpečím pro lidskou rasu. Byly vypracovány plány, na jejichž základě by bylo možné v případě invaze z vesmíru Zemi ubránit. Největší potíže činilo mezinárodní utajení těchto skutečností. Bylo rozhodnuto zřídit zvláštní skupinu, která by střežila koordinaci mezinárodních snah k zachování tajemství a k ochraně vlád před zveřejněním těchto věcí tiskem. Výsledkem bylo vytvoření tajné společnosti, která byla nazvána Bilderberger podle názvu místa a hotelu, kde byla založena. Její hlavní stan se nachází ve švýcarské Ženevě. Z Bilderbergeru vzešla tajná světová vláda, která dodnes vše řídí a střeží a jejíž členové se scházejí jednou ročně na různých místech světa. V roce 1988 to byl rakouský Telfz u Innsbrucku, kde byl rovněž přítomen spolkový kancléř SRN H. Kohl. v roce 1989 se setkání konalo v Coloradu v USA a zúčastnil se ho i hrabě Lambsdorf (AdU).
Prezident Eisenhower věděl, že se bude muset problému mimozemšťanů chopit a vyřešít jej. Věděl také, že do tohoto tajemství nebude moci zasvětit kongres. Na počátku roku 1953 se nový prezident obrátil na svého přítele, spolupracovníka a člena Rady pro zahraniční vztahy (CFR) Nelsona Rockefellera a požádal jej o pomoc při řešení tohoto problému. Eisenhower a Rockefeller začali plánovat tajnou organizaci, která měla střežit mimozemské aktivity a která pak byla během jednoho roku založena. Tak se zrodila MJ 12.
V roce 1953 odhalili astronomové ve vesmíru velký počet létajících objektů, které se blížily k Zemi. Nejdříve byly považovány za asteroidy. Pak se ukázalo, že tyto objekty jsou vesmírné lodi. Projekt Sigma zahájil s těmito mimozemšťany radiokomunikaci. Když se objekty dostaly do blízkosti Země, začaly ji ve velké výšce obíhat. Jejich záměry zůstávaly neznámé. Pomocí radiokontaktů se podařilo projektu Sigma a novému projektu Plato zaranžovat přistání, v němž došlo ke kontaktu tváří v tvář s mimozemskými bytostmi z jiných planet. Projekt Plato byl pověřen navázáním diplomatických styků s těmito kosmickými cizinci. Mezitím navázala jiná rasa mimozemšťanů, podobných lidem, kontakt s vládou USA. Tato skupina nás varovala před mimozemšťany, kteří kroužili kolem Země, a nabídla nám pomoc pro náš duchovní vývoj. Jako podmínku spolupráce od nás žádali zastavení výroby nukleárních zbraní a jejich zničení. Odmítli výměnu technologických zkušeností s poukazem na to, že jsme duchovně nevyspělí a že nejsme schopni zacházet ani s technologiemi, které jsme měli už tehdy k dispozici. Předpokládali, že technologie, které by nám případně předali, bychom využili jenom k tomu, abychom se navzájem vyhubili. Tito mimozemšťané prohlásili, že jsme na cestě k sebezničeni a že je třeba přestat se vzájemně vraždit, znečišťovat Zemi, znásilňovat přírodní zdroje Země a naučit se žít v souladu. Tyto podmínky se setkaly z naší strany s nejvyšší nedůvěrou, obzvláště požadavek zničení nukleárních zbraní. Věřilo se, že splnění této podmínky by nás učinilo vůči mimozemšťanům bezbrannými. Nukleární odzbrojení nebylo považováno za prospěšné pro USA a tak byla tato nabídka zamítnuta.
Během roku 1954 přistála rasa velkonosých, šedých mimozemšťanů, kteří kroužili kolem Země, na základně Holloman Airforce. Bylo dosaženo zásadního ujednání. Představili se jako rasa pocházející z Rudé planety ze souhvězdí Orionu. Tvrdili, že jejich planeta umírá a v nejbližší budoucnosti na ní již nebudou moci žít. Ke druhému přistání došlo na základně Edward Airforce. Tato historická událost byla předem naplánována a podrobnosti původního předběžného ujednání byly nyní oficiálně odsouhlaseny. Prezident Eisenhower se s mimozemskými bytostmi setkal a podepsal úmluvu mezi mimozemšťany a USA. Po podepsání úmluvy byl akceptován první mimozemský vyslanec z vesmíru Krill.
V úmluvě byla podmínka, že se mimozemšťané nebudou vměšovat do našich záležitostí a my zase do jejich. My utajíme jejich přítomnost na Zemi a oni nám předají nové technologie a pomohou nám v našem vědeckém rozvoji. Dále se zavázali, že neuzavřou úmluvu s žádným jiným státem. Bude jim umožněn odvoz určitého počtu lidí k lékařskému pozorování pod podmínkou, že tito lidé neutrpí žádnou škodu, budou vráceni na svá původní místa a na nic si nevzpomenou. Mimozemšťané budou instituci MJ 12 předkládat pravidelné zprávy o kontaktech s lidmi a dávat k dispozici zprávy o vlastních usneseních. Dále bylo ujednáno, že každá strana přijme vyslance druhé strany. Dohodlo se rovněž, že budou vystavěny podzemní základny pro mimozemšťany a dvě základny pro společné používání. Výměna technologií se měla odehrávat právě na těchto společně zřízených podzemních základnách. Základny určené pro mimozemšťany byly budovány pod indiánskými rezervacemi v Utahu, Coloradu, Novém Mexiku a Arizoně. Další základna byla zřízena v Nevadě, na území známém jako S4, asi 7 mil jižně od západních hranic území 51, známého jako Dreamland. Všechna území užívaná mimozemšťany včetně personálu kontrolovalo ministerstvo námořnictví.
Přestože výstavba základen započala ihned, do roku 1957 se podařilo vybudovat jen jejich malou část. Bylo zapotřebí větších finančních prostředků. Byl vypracován projekt Redlight a byly zahájeny přípravy na zkušební lety s mimozemskými letouny. v Groom Lake v Nevadě bylo na území, kde se zkoušely nové zbraně, vystavěno supertajné zařízení Dreamland podřízené námořnictvu. Základna mimozemšťanů, kde docházelo k výměně technologií, leží na území 4.
Eisenhowerův tajný rozkaz uložil vytvořit trvalou komisi. Byla nazvána Majority 12 (MJ12) a měla dohlížet na všechny tajné aktivity, řídit je a zabývat se otázkami mimozemšťanů. Majority 12 (MJ12) sestávala z Nelsona Rockefellera, ředitele CIA Allena Welsche Dullese, ministra zahraničí Johna Fostera Dullese, ministra národní obrany Charlese E. Willsona, předsedy Joint Chiefs of Staff admirála Arthura W. Radforda, ředitele FBI J. Edgara Hoovera a ze šesti mužů z ředitelství CFR, známých jako Moudří muži (Mozkový trust). Všichni tito muži byli členy tajné společnosti univerzitních absolventů, kteří se sami nazývali Jason Society nebo Jason Schollars. Členové této společnosti se rekrutovali ze spolků Skull and Bones a Scroll and Keys z univerzit v Harwardu a Yale. Moudří muži byli jádrem organizace CFR. k této skupině patřili Gordon Dean, George Bush (pozdější prezident USA) a Zbigniew Brezinski. Nejdůležitějšími a nejvlivnějšími mezi Moudrými muži, kteří spolupracovali s MJ12, byli John McCloy, Robert Lovett, Everal Harriman, Charles Bohlen, George Kennan a Dean Acheson. Jejich politický vliv sahal až do roků sedmdesátých. Stojí za zmínku, že prezident Eisenhower i prvních šest členů MJ12 a vlády byli rovněž členy CFR.
Manuál o mimozemšťanech z tajných materiálů CIA (klikněte pro zvětšení)
V roce 1955 bylo zřejmé, že mimozemšťané Eisenhowera přelstili a porušili ujednání. Na mnohých místech USA se objevovaly zohavené mrtvoly lidí a zvířat. Vzniklo podezření, že mimozemšťané nedodržují platnou dohodu o svém kontaktu s lidmi a pod záštitou MJ12, která jim povolila odvážet lidi k pokusům, svou kompetenci překračovali. Vznikly obavy, že odvezení lidé se již nikdy nevrátí. Objevilo se rovněž podezření, že spolupracují se SSSR, které se později potvrdilo.
Po několika vzdušných soubojích mezi leteckými silami USA a mimozemskými letouny bylo jasné, že na jejich zbraně americká armáda nestačí.
Nejdůležitějším výsledkem základních studií o mimozemšťanech bylo, že se veřejnost nesmí nic dozvědět, neboť by to vedlo s největší pravděpodobností ke zhroucení národního hospodářství, všech struktur náboženství a k celosvětové panice, která by mohla vyústit v anarchii. Proto se vše drželo dále v přísném utajení. Jestliže se veřejnost nesměla nic dovědět, muselo to být rovněž utajeno kongresu. Financování projektů a výzkumů muselo tedy přicházet z jiných než vládních zdrojů. Jako nouzové opatření bylo použito peněz z vojenských fondů a z volně použitelných fondů organizace CIA.
Další nemilou okolností bylo, že mimozemšťané začali používat lidi a zvířata jako zdroj pro různé enzymy, hormony a krev, a rovněž i pro různé genetické pokusy. Mimozemšťané vysvětlovali, že je to nutné pro jejich přežití. Prohlašovali, že jejich genetická struktura je tak narušena, že se nemohou dále rozmnožovat. Tvrdili, že jestliže se jejich genetická struktura nezlepší, jejich rasa přestane existovat. My jsme jejich vysvětlení samozřejmě přijímali s nejvyšší nedůvěrou. Protože však naše zbraně byly proti zbraním mimozemšťanů prakticky neúčinné, rozhodla se MJ12 setrvávat s nimi v dobrých vztazích, a to do doby, než se nám podaří vyvinout takovou technologii, která by nám umožnila postavit se proti nim vojensky. Bylo rozhodnuto nabídnout Sovětskému svazu i jiným státům spolupráci v této věci a společně pracovat na přežití lidské rasy. Mezitím byly sestaveny plány na výstavbu dvou systémů zbraní s použitím konvenční a nukleární technologie, které by nám mohly přinést rovnováhu sil.
V roce 1957 se konalo symposium v Hutsville v Alabamě, kterého se tehdy zúčastnili špičkoví vědci. Došli k závěru, že ke konci tohoto století se Země sama zničí nárůstem obyvatelstva a ničením a vykořisťováním životního prostředi, pokud se nám nedostane pomoci od Boha a mimozemšťanů.
Na tajný rozkaz prezidenta Eisenhowera byli Jason Schollars pověřeni prověřit scénář a podat návrh. Potvrdili výsledky zkoumání vědců a sestavili tři návrhy, které byly nazvány Alternativa 1, 2 a 3.
V Alternativě 1 by měly nukleární zbraně vytvořit díry ve stratosféře, kterými by měly jako komínem odtáhnout všechny jedovaté zplodiny z atmosféry a mělo by se tím i snížit oteplení klimatu. Později by měla být podniknuta opatření, aby se civilizace obrátila zpět k přírodě pro záchranu této planety. Této možnosti se nepřikládalo mnoho důvěry, neboť je známá všeobecná nechuť lidí k nějaké radikální změně a k eventuálním škodám, které by atomové exploze vyvolaly.
V Alternativě 2 měla být vybudována síť podzemních měst, spojených tunely, kde by byl umístěn výběr nositelů kultury a význačných povolání, aby tak byla zachována lidská rasa. Zbytek lidstva měl být ponechán na povrchu Země svému osudu.
V Alternativě 3 mělo být malé skupině lidí umožněno za pomoci mimozemské a konvenční technologie opustit Zemi a vybudovat kosmické kolonie. Jako kosmická kolonie byl vybrán Měsíc pod krycím názvem Adam a jako další cíl Mars pod krycím názvem Eva. Mezitím mělo dojít na Zemi k nasazení smrtících mikrobů, aby se získal čas a zmenšil počet obyvatel. AIDS je patrně jedním z výsledků tohoto plánu a jsou připraveny i další. Protože redukce počtu obyvatelstva Země byla pokládána za důležitou bylo rozhodnuto, že v zájmu lidstva bude nutno lidskou společnost zbavit nežádoucích elementů. USA a SSSR odmítly společně Alternativu 1, ale nařídily ihned realizovat Alternativy 2 a 3.
V roce 1959 bylo svoláno symposium Rand Corporation pru hlubinné stavby. Na závěr jednání byly předvedeny stroje, které dokázaly razit tunel 15 m široký rychlostí 1,5 metru za hodinu. Dále byly mimo jiné ukázány fotografie obrovských tunelů a podzemních hal, které, jak se zdá, představovaly dokonalá podzemní zařízení, dokonce celá města. Zdálo se, že předchozích pět let bylo využito ke zdokonalení stavebnich metod pro hlubinné stavby. Mocní rozhodli, že jednou z možností financování těchto staveb, mimozemských a jiných černých projektů, je získávání peněz z prodeje drog.
Tehdy byl do záležitosti vtažen člen CFR George Bush, současný (v roce 1989) prezident USA a obchodní ředitel ZAPATA OIL Company v Texasu. Bylo rozhodnuto, že drogy budou dováženy rybářskými loděmi z Jižní Ameriky na Bohrinseln a odtud pak dopravovány na pevninu zásobovacími loděmi, které nepodléhaly celním kontrolám. Tak bylo zabráněno nežádoucí zvědavosti ze strany veřejnosti.
Pravdu ohledně prodeje drog, prováděného za souhlasu USA a SSSR, i pravdu o mimozemšťanech se podařilo v určité době odhalit prezidentu Kennedymu. V roce 1963 dal organizaci MJ12 ultimatum a pohrozil jejím členům, že jestliže toto zlo nevykoření, učini to sám. Informoval MJ12 o svém úmyslu seznámit v následujícím roce veřejnost s přítomností mimozemšťanů a vypracoval plán k provedení svých záměrů. Prezident Kennedy nebyl členem CFR a nic nevěděl o Alternativě 2 a 3. Jejich operace byly mezinárodně střeženy. Rozhodnutí prezidenta Kennedyho vyvolalo velké starosti u odpovědných činitelů. Proto bylo Komitétem nařízeno jeho zavraždění, které provedl agent MJ12 v Dallasu.
Alternativa 3 je skutečnou realitou a nikoliv jen sci-fi. Mnozí astronauti projektu Apollo byli touto zkušeností hluboce otřeseni a jejich život a jejich pozdější výpovědi jsou reflexem rozsahu těchto zkušeností a také vlivu mlčení, které jim bylo nařízeno pod hrozbou smrti.
V roce 1969 došlo v podzemní laboratoři Dulce ke konfrontaci mezi našimi vědci a mimozemšťany. Mimozemšťané při ní unesli několik našich vědců jako rukojmí. Pro jejich vysvobození byly nasazeny týmy Delta, ale pozemské zbraně byly proti mimozemšťanům neúčinné. Při této akci zahynulo 66 našich lidí. Nejméně na dva roky byly všechny společné projekty přerušeny. Nakonec však došlo k urovnání a byla obnovena spolupráce, která existuje dodnes.
Byl vytvořen a realizován další nouzový plán, který působí do dnešních dnů. Je to plán jak připravit veřejnost na očekávanou konfrontaci s mimozemskou rasou. Veřejnost je doslova bombardována televizními a jinými filmy a rozhlasovými relacemi, v nichž je přesvědčována, že téměř každý přírodní jev potvrzuje přítomnost mimozemšťanů. To má své dobré i špatné stránky. Podívejte se jednou pozorně kolem sebe. Mimozemšťané zde chtějí potvrdit svou přítomnost a vlády nás na to mají připravit, aby bylo zabráněno panice.
Milton William Cooper, senátor USA
Článek je z výňatků z textu, který sepsal a zveřejnil senátor USA M. W. Cooper v roce 1989. Vycházel z vlastních zkušeností a dokumentů, se kterými se setkal během své vojenské kariéry v nejvyšších postech amerického vojenského námořnictva. V roce 1995 zemřel při autonehodě.
Zdroj: http://www.tipyainspirace.cz/modules.php?name=News&file=article..
2 329 zobrazení
